Ve studené kompostové hromadě pod padesát pět stupňů Celsia přežívají semena plevelů takřka neporušená. Z toho, že hmota hnědne a páchne po rozpadu, ještě neplyne zánik klíčivosti. Plyne z toho jen, že rozklad běží – bohužel ve vlažném tempu, kde buriny čekají na návrat na záhon.
Práh, pod nímž plevel přežívá
Americká agentura EPA stanovila optimální rozmezí pro likvidaci patogenů i semen na 131 až 160 °F, tedy zhruba 55 až 71 °C. Pod spodní hranicí už teplota nezaručuje, že semínka odumřou. V jedné zahradě u Rakovníka ležela hromada tři měsíce při čtyřiceti stupních; po rozhození na záhon zaplevelila plocha do týdne svízelem a lebedou. Majitel předpokládal, že „když to hnije, semena jsou mrtvá“ – opak byl pravdou. Tepelný práh není doporučení, nýbrž hranice účinnosti.
Střed hromady rozhoduje
Povrchové vrstvy zůstávají chladné i v létě, proto měření patří do středu. Teploměr s dlouhým hrotem odhalí, zda jádro opravdu pracuje nad padesát pět stupňů. Bez obracení se horké pásmo drží jen v centru několik dní, okraje chladnou a nesou nedotčený potenciál na plevele. EPA doporučuje udržet vysokou teplotu několik dní za sebou, aby pronikla celým objemem. Kdo otáčí jednou týdně a kontroluje hrot, má šanci semena opravdu zlikvidovat.
Zralý kompost jako zralý plevel
Britská Royal Horticultural Society radí vrstvit zelený a hnědý materiál, udržovat vlhkost a obracet jednou za měsíc. Přesto pokud hromada nikdy nepřekročí kritickou teplotu, stáváš se distributorem buřeně v hnědém obalu. Kompost je pak skutečně „zralý na záhon“ – a zralý je hlavně na nový plevel. Chceš‑li čistou půdu, investuj teploměr do jádra a dočkej se padesáti pěti. Vše ostatní je jen teplá naděje na studené kupě.