Vrstva mulče nižší než pět centimetrů pustí plevel nahoru a nevydrží držet vlhkost pod povrchem — ve výsledku pracuje jen napůl. Z tenké posypky ještě neplyne ochrana záhonu. Plyne z toho jen iluze, že je „hotovo“.
Royal Horticultural Society vyžaduje minimálně pět centimetrů
Britská RHS doporučuje vrstvu alespoň pět centimetrů, ideálně sedm a půl. Pod touto hranicí mulč nepotlačí semena plevele ani neudrží vlhkost u kořenů. Dřevní štěpka vyžaduje osm až dvanáct centimetrů, kompost nebo hnůj pět až sedm a půl. Na metr čtvereční vychází zhruba padesát litrů materiálu — víc, než vypadá na první pohled.
Vytrvalý plevel si vyžaduje ruční předskok
Jitrocel, pcháč nebo pýr se nepodaří udusit žádnou vrstvou. Vytrvalé druhy s hlubokým kořenem je nutné vytrhat nebo vykopat předem; mulč pak zastaví pouze nové klíčení z povrchových semen. V jednom záhonu prorostl mladý pcháč i přes tři centimetry kůry — tenká vrstva mu nestačila.
Říjnová aplikace nechrání ani nesype se jako posypka
Podzimní termín funguje dobře: půda je ještě teplá, mikrobi organiku zpracují do jara. Mulč ale není „hotová posypka na bábovku“ — nemá být jen ozdobný povrch. Musí mít tloušťku, která opravdu izoluje a tlumí světlo. Kmínek mezi rostlinami ponechte volný, aby krček stonku nevlhnul.
Jeden pytel o sedmdesáti litrech pokryje při pěti centimetrech zhruba metr a čtyři desetiny čtverečního metru, ne celý záhon — litry si spočítej před nákupem. Správně nanesená vrstva chrání kořeny před mrazem, udrží vodu po letních lijácích a zatlačí plevel pod povrch — tenký nátěr naopak zajistí, že všechny tři věci selžou najednou.