Kdo v listopadu uřízne všechny malinové pruty „pro jistotu“, přijde o letní úrodu — rok bez zelených prutů, které už vyrostly a příští červen měly plodit.
Letní maliny řežte odplozené hned po sklizni, nejsilnější zelené nechte stát
Letní odrůdy malin plodí na loňských prutech, které na podzim vypadají jako hnědé dřevnaté tyče. Podle britské Royal Horticultural Society uříznete odplozené pruty až u země ihned po sklizni, nejpozději začátkem října. Z letošních zelených prutů necháte jen asi šest až osm nejsilnějších na rostlinu, zbytek vyřežete u země. Ty vybrané vyvážete na drát, aby vydržely zimu a na jaře nasadily květy.
Podzimní odrůdy jdou k zemi až v únoru a říznete je všechny bez výjimky
Podzimní maliny plodí na letošních zelených prutech, které na podzim ještě můžou mít listy nebo poslední plody. V únoru uříznete úplně všechny pruty u země — včetně těch silných, které vypadají zdravě. Na jaře vyrazí nové, na nichž se objeví květy i bobule. Pokud v listopadu uříznete omylem i tyto pruty u letních odrůd, sejmete budoucí letní úrodu dřív, než vůbec vykvete.
Dva typy malin vyžadují dva kalendáře, ne jeden „podzimní řez pro všechny“
České návody často slučují oba postupy do jednoho termínu „na podzim uřízněte staré pruty“. Problém je, že u letních odrůd jsou staré pruty hnědé a suché už v září, zatímco u podzimních jsou všechny pruty zelené a technicky „letošní“. Kdo v listopadu sáhne po všech prutech, seřízne vlastní úrodu. Řešení: po sklizni letních malin v létě odplozené pryč, zelené nechat; podzimních se nedotknete až do února.
V únoru stojíte před holým záhonem podzimních odrůd a všechno, co zbývá, je pár silných prutů u země — to je správný výsledek zimního řezu.