Pórek se na podzim zbytečně trhá a ve sklepě vadne, přitom by přes zimu vydržel venku na záhonu – pokud se jedná o zimní odrůdu a půda nezmrzne napevno. Z toho, že odrůda snese mráz, ještě neplyne, že půjde vykopat. Plyne z toho jen to, že pórek zůstane živý a čeká na tání.
Zimní odrůdy necháváš na záhonu a sklízíš podle potřeby
Podle Royal Horticultural Society se pozdní a zimní odrůdy pórku (‚Toledo‘, ‚Oarsman‘ AGM) nechávají přes zimu v zemi a sklízí se postupně podle potřeby. Mráz i sníh snesou bez ochrany. Na sáčku musí být výslovně „zimní“ nebo „pozdní“; jen taková odrůda patří na zimu do záhonu. Před mrazem přihrneš k bílému stonku zeminu, ať máš delší bílou část.
Problém je zmrzlá půda, ne mráz samotný
Věta „pórek mráz zničí“ v tomhle případě neplatí, protože stonky vydrží, ale v zamrzlé hlíně nejde rýč do země. V jednom domě se pórek v lednu páčil lopatou, utrhla se jen nať a zbytek stonku v půdě shnil. Za holomrazu proto záhon přikryj netkanou textilií nebo slámou, ať půda nezmrzne napevno. Sklízet pak jde za oblevy, kdy rýč projde.
Část úrody vyzvedni předem, kde půda promrzá napevno
Tam, kde půda promrzá napevno na delší dobu, podle RHS část úrody vyzvedni před zamrznutím a založ do vlhkého písku ve sklepě nebo garáži. Zbytek nech venku a sklízej, jakmile půda povolí. Pórek tak zimu přečká lépe než kufr auta – a máš čerstvou zeleninu bez mrazáku.
Kdo má zimní odrůdu a hlídá půdu, ten pórkem vaří celou zimu a žádný kus neztratí ve sklepě.