Pastinák vytažený ze záhonu v září bývá zklamáním, protože chutná jako mrkev, ze které někdo vytáhl všechen cukr. Kořen v té době ještě není hotový, i když je velký a listy na záhoně začínají žloutnout. Rozhoduje počasí, které přijde až za několik týdnů.
Sladkost přinese až chladné počasí
Britská zahradnická společnost RHS v návodu k pěstování pastináku radí počkat se sklizní až po prvním silném mrazu, který podle ní zvýrazní sladkost i chuť kořene. Vysvětlení nabízí univerzitní poradna Illinois Extension. Při teplotách blízko bodu mrazu se škrob v kořeni mění na cukr a plnou chuť pastinák získá po dvou až čtyřech týdnech takového chladu. Iowa State Extension dodává, že k přeměně stačí i několik lehčích mrazíků. Kdo tedy vykope pastinák při prvních teplých podzimních dnech, přichází právě o tuto proměnu.
Řádek si označte, dokud ještě vidíte listy
Nať pastináku na podzim odumírá a v listopadu už na záhoně nepoznáte, kudy řádek vede. RHS proto doporučuje zapíchnout k řádku tyčky nebo štítky dřív, než listy zmizí. Při sklizni pak kořeny vyrývejte vidlemi. Rýč vedený naslepo kořen snadno přesekne.
V zemi vydrží lépe než ve sklepě, jen ho z ní musíte dostat
Pastinák může podle RHS zůstat v půdě i během zimy. Potíž nastane, až zem zamrzne a vidle do ní nepůjdou. Proto RHS radí vyrýt si v listopadu zásobu na mrazivé dny, případně řádek přikrýt slámou, aby půda pod ní tak rychle nepromrzla. Kořeny, které skončí ve sklepě, potřebují podle Iowa State teplotu kolem 0 °C a vlhkost 95 až 98 procent.

