Z podzimního listí v propíchaném a navlhčeném pytli vznikne asi za dva roky kvalitní listovka. Kdo v říjnu odveze pytle listí na sběrný dvůr, kupuje pak na jaře substrát a mulč, které mohl mít z vlastní zahrady. Starší listovka slouží jako výsevní substrát nebo příměs do směsi, mladší jako mulč.
Dub, buk a habr se rozloží snadno, silné listy je třeba napřed nadrtit
Podle britské Royal Horticultural Society se listy většiny druhů rozkládají asi dva roky, některé ale rychleji než jiné. Dub, buk a habr dávají nejlepší listovku a rozkládají se bez problémů; silné pevné listy javoru klenu, ořešáku nebo kaštanu koňského i jedlého je lepší napřed nadrtit, nebo je rovnou přidat do kompostu. Stálezelené listy cesmíny, aukuby nebo bobkovišně také nadrtíte a dáte do kompostu, jehličí se rozpadá dva až tři roky – borovicové dává kyselou listovku vhodnou pro rododendrony, azalky, kamélie a borůvky.
Pytel propícháte nožem nebo vidlemi a volně zavážete
Listí sbírejte za sucha a bezvětří, naplňte pytel na odpad, suché listí navlhčete, celý pytel propíchejte nožem nebo vidlemi, volně zavažte a odložte na dva roky do závětří. Nebo postavte ohrádku z pletiva na kolících, nasypte co největší hromadu a občas navlhčete; pravidelné obracení urychlí rozklad. Rotační sekačka je nejlepší „drtič“, který máte doma – přejedete-li listí na trávníku, nadrtí ho a ještě k tomu přidá posekanou trávu.
Kvalitní listovka starší dvou let se hodí na výsev, mladší jako mulč
Listovku starou aspoň dva roky můžete použít jako výsevní substrát nebo ji smíchat s pískem, kompostem a zeminou; mladší nebo horší poslouží jako mulč v síle aspoň pět centimetrů, který rozložíte na záhony pozdním podzimem nebo v zimě. Problém někdy způsobí plevele – jejich semena se v hromadě mohou uchytit a na jaře vyklíčit.