Jižní strana mladého ovocného kmene může být za slunečného zimního dne až o 43 °C teplejší než severní, a když po západu slunce prudce zmrzne, pletiva pod kůrou odumřou a na jaře zůstanou na kůře trhliny. Z toho, že strom přežil mráz, ještě neplyne, že přežil zimu. Plyne z toho jen to, že nejhorší přijde s únorovým sluncem.
Slunce v únoru škodí víc než samotný mráz
Tmavá kůra na jihozápadní straně kmene se za jasného mrazivého dne rozpálí, pletiva pod ní se probudí z klidu. Večer nebo při zatažení pak teplota klesne zpátky k mrazu a probuzené buňky odumřou. Na jaře je pak vidět propadlá, prasklá nebo odlupující se kůra, tedy rána, kudy vnikne rakovina a hniloba. Americké ovocnářské poradny uvádějí, že rozdíl teplot mezi jižní a severní stranou kmene dosahuje až 43 °C.
Vnitřní latexová barva ředěná vodou drží kůru chladnou
Na podzim před prvními mrazy natřete kmen a báze kosterních větví bílou latexovou barvou. Kalifornská poradna UC IPM doporučuje vnitřní latex ředěný vodou v poměru 1 : 1, nikdy olejovou ani fasádní barvu, ty mohou kůře uškodit. Tradiční variantou je vápno. U mladých stromků můžete použít světlý chránič nebo rákosovou rohož. Bílý povrch odráží sluneční paprsky a drží kůru chladnější, takže se pletiva předčasně neprobudí.
Věta „kůra je dřevo, to mráz nepoškodí“ v tomhle případě neplatí
Kůra není mrtvá hmota. Těsně pod ní leží vrstva živých buněk, které reagují na teplo a chlad. Když slunce v zimě zahřeje tmavý povrch, buňky se probudí – a následný prudký pokles teploty je zabije. V jedné zahradě strom přežil mráz bez problému a praskl až na sluníčku, které ho mělo potěšit. Nátěr obnovujte podle potřeby, dokud kůra nezesílí, a mladý strom pak únorové slunce přečká bez ran.